Vápenosilikátové desky

Vápenosilikátové desky se skládají z minerálních plniv, jak je například vápno (oxid vápenatý), a z písku (oxidu křemičitého), a dále z celulózových vláken a vody. Jako zpěňovač se používá vodní pára, ovšem také tenzidy, hliníkový prášek nebo organické látky. V průběhu výroby získávají desky jemně porézní strukturu.

Vápenosilikátové desky vzhledem díky porézní struktuře dokážou dobře pohlcovat vlhkost a současně umožňují difúzi. To znamená, že pohlcená vlhkost se opět dobře odpařuje. Proto se tyto desky používají jako tepelné izolační materiály bez parotěsných zábran. Jsou velmi vhodné pro vnitřní izolace (např. v památkově chráněných budovách) a pro renovaci vlhkého zdiva.

Rovněž se používají pro izolaci střech, vnitřku objektů a pro zavěšené odvětrávané fasády.

Avšak schopnost vést teplo je u vápenosilikátových desek je poměrně velká, což vyjadřuje vcelku nepříznivá hodnota λ = 0,065 W/mK. Kromě toho patří tento materiál spíše mezi cenově nákladnější.

Vápenosilikátová deska (zdroj: Achim Hering 2011)

Vápenosilikátová deska (zdroj: Achim Hering 2011; http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Promatect_250_sheets_corner.jpg&filetimestamp=20110616165151 - file)