Zajištění vzduchotěsnosti

Pokud plášť budovy není neprodyšně uzavřen (ať již u budov nových či renovovaných), tj. pokud se v ní nacházejí netěsnosti a štěrbiny, pak teplo a vlhký vzduch proniká prvky obvodového pláště zevnitř budovy ven. Vzhledem k tomu, že se tento unikající vzduch postupně ochlazuje, může dojít v určité části stavby ke kondenzaci vlhkosti, a tím i k možnému výskytu plísní.

Kromě toho pak tyto netěsnosti přispívají ke ztrátám tepla, což snižuje izolační efekt pláště budovy.

Celá plocha povrchu, která přenáší teplo, musí být proto provedena tak, aby pronikání vzduchu trvale zabraňovala.

Nepřerušované utěsnění plochy budovy (zdroj: Schulze Darup)

Souvislá neprodyšná vrstva budovy (zdroj: Schulze Darup)

Typické zdroje vad: styčná místa u oken a dveří, spoje mezi jednotlivými prvky budovy, spoje mezi zdivem a prvky lehkých stavebních konstrukcí, průniky a otvory pro technologická vedení a zarovnávky po osazení elektrických rozvodných a instalačních skříní.

Vzduchotěsné provedení a zabránění průvanu má tyto přednosti:

předcházení škodám na budovách
bezvadná funkce tepelné izolace
účinnější izolace proti vnějšímu hluku
zvýšená kvalita vzduchu (v závislosti na vzduchotechnickém zařízen)

K ověření vzduchotěsnosti se provádí podle příslušných vnitrostátních norem (v Rakousku ÖNORM EN 13829, v České republice ČSN 73 0540) tzv. „blower door test“. Ventilátor zabudovaný ve dveřích vytváří rozdílný tlak. Z rozdílu tlaku (a jeho změn) se pak vypočítá stupeň vzduchotěsnosti. Při rozdílu tlaku 50 Pascalů se měří protékající vzduch na obou stranách (na jedné tlak poklesne, na druhé se zvýší). Aritmetický průměr naměřených hodnot je zjištěná velikost n50.

Test ventilátorovými dveřmi - blower door test (zdroj: Schulze Darup)

Zkouška těsnosti – „blower door test“ (zdroj: Schulze Darup)