Provádění vnitřních izolací

Vnitřní izolace je ze stavebně-fyzikálního hlediska náročná. Oproti vnějším izolacím není vnější stěna ohřívána zevnitř budovy, a proto se rosný bod posouvá dovnitř a nachází se mezi teplejší vrstvou tepelné izolace a chladnější vnější stěnou.

Co znamenají pojmy rosný bod a kondenzace?

Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami. Pokud teplota (při stejném tlaku) klesne pod tento bod, nastává kondenzace, tedy srážení vodních par.

Kondenzace: Jestliže v chladném obdobní proniká teplý vnitřní vzduch stavebním prvkem, při průchodu konstrukcí se ochlazuje. Z vodní páry obsažené ve vzduchu se může srážet kapalná vlhkost.

Při navrhování izolací a kalkulaci difúze je nutné dbát, aby nedošlo k poškození budovy vlivem vlhkosti. K tomu je mimo jiné třeba zabránit průchodu vzduchu kolem izolace. Izolační materiály musejí vždy zcela přiléhat celou plochou na izolovanou vnější stěnu. Obzvlášť pečlivě je nutné ošetřit místa styku mezi stropy a zdmi (kouty a rohy místností).

Všechny spoje musí být provedené promyšleně a přesně! Napojení zdí na železobetonové stropní konstrukce by mělo být doplněno izolačními lemy, například v podobě izolačních klínů, tak, abychom zabránili vzniku tepelných mostů směrem k venkovní zdi.

Izolace interiéru na spoji vnější a vnitřní zdi, s izolačními pásy nebo ucpávkami po délce průniku (napojení) vnitřní zdi, pro zamezení tepelných mostů (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno)

Izolace interiéru na spoji vnější a vnitřní stěny, s izolačními pásy nebo ucpávkami podél napojení vnitřní stěny, pro zamezení vzniku tepelných mostů (zdroj: Schulze Darup, upraveno)

U trámových, dřevěných, stropů je nezbytné, aby konce nosných trámů byly u zdí vzduchotěsně uzavřeny („zapečetěny“) tak, aby okolo nich nemohl směrem ven pronikat vlhký vzduch z místnosti.

K tomu, abychom omezili tvorbu tepelných mostů v místě styku vnitřní izolace a stropem sklepa, je nutné opatřit tento strop dodatečnou izolační vrstvou shora (namísto jako obvykle zdola). Izolace stěn interiéru a izolace stropu sklepa budou tak tvořit celistvou izolační vrstvu.

Rovněž u oken musí vnitřní izolace stěn a izolace okenního výklenku tvořit jeden souvislý celek.

Parotěsná zábrana (omítka nebo zábrana proti pronikání páry) musí být položena vždy na vnitřní straně vnitřní izolace.

V zásadě platí, že proudění vzduchu je hlavní příčinou vzniku škod na vnitřních izolacích. Je to proto, že teplý a vlhký vzduch z místnosti proniká do konstrukce, postupně se ochlazuje a vodní pár v něm obsažená se sráží. Další důležité hledisko je odolnost stavby proti pronikání dešťové vody, a to i při dešti dopadajícím na stavbu vlivem větru ze stran. Pokud by docházelo vlivem počasí k vyššímu pohlcování vlhkosti, zvýšila by se pravděpodobnost poškození stavby.

Jako doplňkové opatření je možné průběžně dodávání tepla do místnosti po celou dobu životnosti vnitřní izolace tak, aby se částečně zvýšila teplota u ohrožených míst vnitřního prostoru. Vždy má smysl kombinovat vnitřní izolaci s větracím vzduchotechnickým zařízením. Trvalý přísun čerstvého vzduchu udržuje vnitřní vlhkost na nízké úrovni, což je z hlediska difúze a vedení tepla velká výhoda.