01 02 03 04

Sluneční dům

Koncept slunečního domu vychází z možnosti optimálního a bezplatného využití potenciálu slunečního záření pro vytápění a ohřev vody v budově.

Sluneční domy jsou stavby s nízkou či velmi nízkou energetickou náročností, které velkou část, případně nejméně polovinu roční spotřeby tepla je pokrývají pomocí solárně-tepelných zařízení.

Základním předpokladem konstrukčního pojetí budovy je však především velmi účinně tepelně izolovaný plášť.

Pro zabezpečení dodávek tepla jsou k dispozici následující systémy a zařízení:

1. solárně-tepelná zařízení,
2. tepelný zásobník s vyšší kapacitou uvnitř budovy nebo užití betonu na konstrukci podlah a masivnějších vnitřních cihlových příček, které dokážou uchovat sluneční teplo po několik dnů nebo týdnů,
3. přídavné topení, které zabezpečí příjemnou tepelnou pohodu v místnostech i tehdy, když v důsledku déletrvajících období bez slunečního svitu v zimním období dochází k výraznému úbytku tepla v zásobníku,

Sluneční dům kombinovaný se solárním zásobníkem (zdroj: Andol; http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Solarhauskomplex_mit_Solartank.png#/media/File:Solarhauskomplex_mit_Solartank.png)

4. plošné panely s nízkou vytápěcí teplotou nebo povrchy s tepelně-aktivními stavebními částmi rozvádějí  teplo podle potřeby a podle regulace v jednotlivých místnostech. Při solárně-tepelné aktivaci stavebních částí se tepelná energie získaná za slunečních dnů aktivně ukládá do těchto prvků. Tato energie je pak k dispozici pro využití ve dnech, kdy je možnost získávat teplo ze slunečního svitu snížena či omezena.

Schéma solárního domu (zdroj: Initiative Sonnenhaus Österreich)

I při projektování solárního domu je nutné dbát na jeho polohu (místní klima, zastínění stromy, sousední budovy apod.) a orientaci.